|
|
Kolektivní odpovědnost při morálním usuzování dětí školního věku
Beranová, Anežka ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Otázka zda využívat ve výchově a vzdělávání dětí kolektivních trestů je stále aktuální. Pakliže se proviní jedno dítě, například poškozením nějakého předmětu, nepřizná se a autorita nepřijde na to, kdo to zavinil, je lépe nepotrestat nikoho a nebo celou skupinu, tedy s spolu s viníkem i nevinné? V zákonech naší společnosti platí, že nelze potrestat nikoho, komu není prokázána vina, ovšem na výchovu dětí se toto nevztahuje, v rodinách i ve školách se často ke kolektivním trestům přistupuje. Je to věc názoru a roli také hrají okolnosti každého konkrétního provinění, jaký trest je vhodný a jaký je spravedlivý, což nemusí být jedno a to samé. Ovšem jak na tyto tresty pohlížejí děti samotné a co to vypovídá o vývoji jejich morálního uvažování? Jak děti školního věku hodnotí kolektivní tresty a jaké je jejich vnímání kolektivní odpovědnosti? Na to se ptal Jean Piaget ve svém výzkumu kolektivní odpovědnosti v morálním uvažování školních dětí. Předpokládal, že jejich vnímání kolektivní odpovědnosti by se mohlo podobat vnímání "primitivních" společností, kdy na prvním místě stojí přesvědčení, že trest musí přijít za každou cenu, aby očistil společnost pošpiněnou proviněním a nezáleží příliš na tom, na koho trest dopadne. Tento předpoklad se mu však nepotvrdil, ačkoli děti, kterých se dotazoval, se nacházely...
|
|
|
War on Terrorism Through the Prism of the US: The Case Study of Bosnia and Herzegovina
Heleta, Nataša ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Hlavním cílem této práce je prozkoumat, jak je Bosna a Hercegovina vnímána jako země, v níž se rozvíjí terorismus. Koncepty radikalizace, extrémismu a terorismu jsou zkoumány samostatně, neboť právě jejich záměna v kontextu Bosny a Hercegoviny může být matoucí. Práce zahrnuje zkoumání počátku Džihádu v Bosně a Hercegovině během války v letech 1992 - 1995 a jeho pozdější transformaci do hnutí Salafi. Některé teoretické koncepty považují popularity hnutí Salafi a vztahu mezi touto komunitou a islámskou obcí jako reakci na mediální obraz. Média často nezobrazují reálné motivace, které pohání komunitu Salafi, místo toho pouze prezentují stereotypy, které vedou k vykořisťování této komunity. Práce se také zabývá změnami, které přinesly teroristické útoky v New Yorku z 11. září 2001 a jejich dopad na boj proti terorismu v kontextu komunity Salafi. Výsledkem práce je posouzení, zda je Bosna a Hercegovina vnímána jako teroristická hrozba v kontextu vztahu mezi komunitou Salafi a násilným extrémismem v Bosně a Hercegovině.
|
|
|
Kolektivní odpovědnost při morálním usuzování dětí školního věku
Beranová, Anežka ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Otázka zda využívat ve výchově a vzdělávání dětí kolektivních trestů je stále aktuální. Pakliže se proviní jedno dítě, například poškozením nějakého předmětu, nepřizná se a autorita nepřijde na to, kdo to zavinil, je lépe nepotrestat nikoho a nebo celou skupinu, tedy s spolu s viníkem i nevinné? V zákonech naší společnosti platí, že nelze potrestat nikoho, komu není prokázána vina, ovšem na výchovu dětí se toto nevztahuje, v rodinách i ve školách se často ke kolektivním trestům přistupuje. Je to věc názoru a roli také hrají okolnosti každého konkrétního provinění, jaký trest je vhodný a jaký je spravedlivý, což nemusí být jedno a to samé. Ovšem jak na tyto tresty pohlížejí děti samotné a co to vypovídá o vývoji jejich morálního uvažování? Jak děti školního věku hodnotí kolektivní tresty a jaké je jejich vnímání kolektivní odpovědnosti? Na to se ptal Jean Piaget ve svém výzkumu kolektivní odpovědnosti v morálním uvažování školních dětí. Předpokládal, že jejich vnímání kolektivní odpovědnosti by se mohlo podobat vnímání "primitivních" společností, kdy na prvním místě stojí přesvědčení, že trest musí přijít za každou cenu, aby očistil společnost pošpiněnou proviněním a nezáleží příliš na tom, na koho trest dopadne. Tento předpoklad se mu však nepotvrdil, ačkoli děti, kterých se dotazoval, se nacházely...
|
|
|
Kolektivní odpovědnost v knize Genesis
PLEVOVÁ, Zuzana
Práce se zabývá situacemi, ve kterých byla v knize Genesis uplatněna kolektivní odpovědnost a účelem, za jakým byla kolektivní odpovědnost v knize Genesis používána. Nejprve jsou vymezeny základní pojmy kolektivní odpovědnost, vina a odpuštění. Dále práce zahrnuje analýzu textů z knihy Genesis: 12,10-20; 18,16-33; 20,1-18; 26,1-11; 34,1-31. Tyto texty jsou v poslední části rozebrány z pohledu kolektivní odpovědnosti. Stěžejní otázka této práce zní: V jakých situacích v Genesis je uplatněna kolektivní odpovědnost? Z analýzy jednotlivých textů vyplynulo, že kolektivní odpovědnost v Genesis je spojená s trestem nebo varováním. Kolektivní odpovědnost ukazovala směr, kterým měl vyvolený lid jít k Bohu, a varovala před sejitím z této cesty a vzdálením se od Boha.
|
host ::
RSS.